Byl to týden oznámení několika centrálních bank – Japonska (níže v textu), Británie i ECB. Politika Bank of England a ECB se nemění, tj. banky nezměnily nízké úrokové sazby a Britové budou nadále kupovat tamní státní dluhopisy. Monetární teorie nás učí, že nízké úrokové sazby značí, že se centrální banka snaží pomoci ekonomice v nouzi. To je v přímém protikladu s tím, co tvrdí politikové za posledních 5 měsíců, a tedy že je vše v pořádku. Kdyby totiž bylo, úrokové sazby by byly mnohem vyšší. Mario Draghi musel zároveň odpovědět na otázky portálu zerohedge, co se stane, resp. jestli má ECB nějaký plán B pro případ, kdyby odešel z eurozóny Kypr, Řecko nebo Španělsko. Odpověď je značně indikativní: „Hm, skutečně se ptáte na velice hypotetické otázky, které jsou tak hypotetické, že na ně neumím odpovědět. Ale možná Vám dám alespoň částečnou odpověď. Tyto otázky jsou formulovány lidmi, kteří vysoce podceňují, co znamená euro pro Evropany a euro skupinu a podceňují množství politického kapitálu, který byl investován do společné měny.“ Tak a máte to černé na bílém. Politici se budou snažit projekt eura udržet za každou cenu. Mario Draghi rovněž řekl, že eurozóna potřebuje regulaci o krytí ztrát bank mnohem rychleji než do roku 2018. Evropští lídři mají do konce června navrhnout základní strukturu regulace, která se má také kromě jiného postavit k problému a situaci, kdy by mohly být banky zachraňovány z kapitálu spořitelů. EU již vložila do svého bankovního sektoru víc než 1,7 bilionu eura, což není dle Evropské komise udržitelné. Mezitím se nezaměstnanost v eurozóně dostala na rekordní úroveň 12%. Ekonomika eurozóny již po 5 navazujících kvartálů strádá a ani vyhlídky nejsou nejlepší. Oznámení výsledků průmyslového indexu PMI z minulého týdne naznačuje, že situace se velmi nezmění. PMI padá po celé Evropě. V Německu sice jenom mírně, avšak ve Francii, Itálii, nebo ve Španělsku je propad výraznější.
Mezinárodní měnový fond přispěje k záchraně Kypru sumou 1 mld. euro a zbylých 9 mld. zaplatí daňoví poplatníci z eurozóny. Podmínky pomoci jsou striktní a zahrnují privatizaci, škrty v rozpočtu a plánovaný je i přebytek rozpočtu ve výši 4%. Tak se už nemůžu dočkat, kdy se plány budou měnit. Část dohody obsahuje již známé opatření znárodnění vkladů spořitelů, které jsou nad 100 000 euro. Ti, kterých se to týká, můžou ztratit 60 až 80% vkladů. Kdo bude další v pořadí? Minulý týden jsme spekulovali o Slovinsku. Ale zkusme si nalít i silnější „kafe“. Což takhle Nizozemsko. To je dlouhodobý partner Německa, když přijde řeč na úspory a škrtání veřejných výdejů. Nizozemí však zažívá podobný propad cen nemovitostí, jaký jsme mohli vidět v USA nebo Španělsku. Tamní bankovní sektor drží 650 mld. euro hypotečních dluhopisů. Zadlužení obyvatelstva je 250% jejího disponibilního příjmu (125% to bylo ve Španělsku). A v únoru musela tamní vláda znárodnit čtvrtou největší banku kvůli jejím toxickým aktivům.
Novináři zveřejnili informace o 130 000 lidech, kteří mají své finance v tzv. daňových rájích. Zajímavé na tom je to, že mezi nimi najdete i politiky a lidi v jejich pozadí, kteří navrhují vyšší zdanění v zemi svého původu. Zpráva zároveň přináší explicitní důkaz o tom, že lidé neradi platí daně. Nestálo by tedy za to se zamyslet a uzpůsobit naše daňové zákony k tomu, aby nebyli lidé nuceni hledat únik někde jinde? A k tomu samozřejmě přizpůsobit i veřejné výdaje. A za třetí je zajímavé, že tato informace vyplavala na hladinu právě teď. Nepřipravuje někdo veřejnost k tomu, aby se „kyperské řešení“ znárodnění účtů mohlo stát standardem? Uvidíme již brzo. Nicméně kyperské řešení je tu a začíná se o něm diskutovat. Kupříkladu v Kanadě. Návrh na to, aby se i vkladatelé zúčastnili v případě problémů záchrany bank, se objevilo nenápadně – jak to již bývá na straně xy – v tamním návrhu rozpočtu a skoro uniklo pozornosti médií. Druhým příkladem může být Nový Zéland. Tamní ministr financí Bill English navrhuje strategii, která je založena na tom, že když se objeví zásadní problém u bank, spořitelé přijdou během noci o část svých vkladů.
Guvernér Kuroda naplnil očekávání. Tamní centrální banka ohlásila nová monetární opatření, která se až nápadně podobají těm, která využívá americký FED nebo britská Bank of England. Banka bude nakupovat stání dluhopisy i s dlouhodobou splatností, bude kupovat i podíly v ETF a trustech zaměřených na nemovitosti. Objem nákupů má být na úrovni 7,5 bilionu jenů neboli 78,6 mld. USD měsíčně. Měnové války v plné parádě.
Politici jsou mnohokrát nepoučitelní. Administrativa prezidenta Obamy navrhuje, aby se půjčky na nemovitosti opět poskytovaly i lidem, kteří mají vysoké kreditní riziko. Stát má za dané půjčky lidem s vysokým rizikem opět ručit. Tak to vypadá, že nová bublina na trhu nemovitostí je jenom otázka času. Jako kdyby jim jedna před pár lety nestačila. No nic, kdybyste se chtěli naučit střílet a to z jakýchkoli důvodů, naučí vás to na slovo vzatý odborník; sám Kim Jong-un:
Matúš Pošvanc, NFAH, zlatostribrocz.com