Brazílie dokoupila 17,2 tun zlata do svých rezerv a drží tak celkově 52,5 tuny žlutého kovu. Podobně se choval minulý měsíc i Kazachstán a Rusko. Opakem byla Bundesbanka (BUBA). BUBA prodala 4,2 tun zlata. Její mluvčí se k danému kroku nechtěla vyjádřit. Jenom řekla, že BUBA si vyhrazuje právo prodat každý rok 7 tun zlata její státní mincovně.
Rakouské zlaté rezervy se od roku 2007 nezměnily a jsou na úrovni 280 tun. Podle zprávy z rakouského parlamentu drží Rakousko 80% svého zlata ve Velké Británii, 3 % ve Švýcarsku a 17 % doma. Co je však mnohém zajímavější? Podle vice guvernéra Duchatczeka tamní centrální banka – OeNB vydělala 300 milionů euro na půjčování zlata za posledních 10 let. Když půjčovala zlato OeNB, tak je velice pravděpodobné, že to dělaly i jiné centrální banky Západu. A to je přesně jedno z konání, které mnozí analytici označují za manipulaci s cenou zlata.
Jak jsme psali minulý týden, miliardáři Soros and Paulson zvýšili své pozice v zlatě prostřednictvím SPDR Gold Trust fondu. Oba pánové naakumulovali nejvyšší množství zlata, jaké kdy měli. Dokonce Paulson má přibližně 66 tun zlata, což je víc než má kupříkladu Brazílie, Bulharsko, nebo Bolívie. Ve zlatě vidí možnost rozložení rizika proti politikám politiků po celém světě.
Filipínský trh se zlatem je dle tamní centrální banky na 95% v rukách pašeráků. Trh byl pod drobnohledem centrální banky, která jako jediná mohla vykupovat zlato od producentů v zemi. Avšak téměř celá produkce je dnes vykupována pašeráky. Je to pravděpodobně jeden z důsledků uvalení 7% prodejní daně na všechno zlato.
V Asii neexistuje jenom silná poptávka po zlatě, ale i po stříbře. Vzhledem k tomuto faktu se rozhodla tamní Čínská burza pro zlato a stříbro uvést na trh nový produkt v podobě obchodování cenných papírů krytých stťíbrem. Každý kontrakt bude mít hodnotu 10 kg stříbra a podmínkou dodání bude žádost o proplacení minimálně 3 kontraktů (30 kg). Očekává se, že produkt bude na světě příští rok. Objem obchodování se v prvním pololetí očekává v objemu 2 – 3 milionů uncí, při ceně stříbra 40 USD.
Indická vláda se snaží vydat dluhopisy kryté zlatem. Vypadá to, že vláda se stále snaží odradit Indy od vlastnění fyzického zlata pod záminkou ochrany spotřebitele. A samozřejmě se to nedaří. Indové totiž nakupují fyzické zlato z důvodu ochrany proti inflaci a z kulturních a sociálních důvodů.
Matouš Pošvanc, NFAH, zlatostribrocz.com