Monetární komise ECB se rozhodla tak, jak se očekávalo – ponechat základní úrokové sazby nezměněné. Hlavní důvody byly splacení 22% půjček z programu LTRO, což naznačuje vyšší důvěru na mezibankovním trhu, dále nízký růst HDP v unii v roce 2012 a nízká míra inflace na úrovni 1,8%. Svou politiku nezměnila ani centrální banka Anglie Bank of England, která se rozhodla dále pokračovat v nákupu vládních dluhopisů v objemu 564 mld. USD. Politika banky se však může brzo změnit, protože se blíží nástup nově vyměňovaného guvernéra Marka Carneyho. David Cameron se již vyjádřil, že očekává, že banka bude mnohem více podporovat tamní ekonomiku, což neznamená asi nic jiného, že se bude nakupovat mnohem víc státních dluhopisů.
Tak se zdá, že silný tisk německých rukou začíná slábnout. Italské volby, francouzská neochota k vyšším úsporám nebo protesty proti úsporným opatřením napříč jižní Evropou; to je jenom několik důvodů, proč se nezlomná bruselská pravidla tvořená pod taktovkou Němců rozpadají jako domek z karet. A to vysvětlování kolem toho, to by se jeden nasmál. Kupříkladu: “Když jsou naše pravidla inteligentní, tak jsou i flexibilní. Musíme najít správný rytmus a vybalancované politiky, které neoslabí růst,“ řekl francouzský ministr financí. Nebo: „Musíme opustit tuto kleci úspor,“ řekl Pier Luigi Bersani jako reakci na patovou situaci po volbách v Itálii a obrátil tak svůj předvolební program naruby. Formují se nám tedy dva bloky. Jeden německý, který je následován Finy nebo Lucemburčanyi, a druhý francouzský – následován Španěly, Italy a Portugalci. Tak si můžete vsadit, kdo vyhraje.
Agentura Fitch snížila mezitím rating Itálie na BBB+ z A- s negativním výhledem, což bude mít také vliv na Evropský stabilizační mechanismus, kterému by měl být rovněž odepřen vyšší rating, neboť Itálie je jeho akcionářem. Za snížením ratingu byly volby, z toho vyplývající předpoklad možných slabých a bezzubých reakcí vlády na případné šoky, snížení HDP v Itálii a předpoklad vyššího dluhu země nad úroveň 130% HDP.
A víte, co je nejnebezpečnější investicí v Číně? Koupit si nemovitost. Uvědomují si to Číňani? Ale kdepak. Naopak. Kupují jako o závod. Problém se konečně dostal na radar mainstreamových médií. Čínský stavební průmysl totiž tvoří až 20 až 30% ekonomiky země. Číňané jsou zároveň schopni postavit 12–24 nových měst za rok a tamní vláda již utratila na výstavbu měst víc než 2 biliony USD. Výsledek? Prázdná města. Když chcete vidět prázdný obchoďák,panelák, nebo i celé město, podívejte se na video:
Jedno je na videu zobrazeno velmi dobře. Prasknutí bubliny tak, jak ji opisuje tzv. rakouská ekonomická škola, která popisuje ekonomický cyklus na základě špatných investic (malinvestments). Nové investice nejsou dokončovány z důvodu nedostatku kapitálu, pomalu stoupá nezaměstnanost a objevují se první bankroty.
Nový guvernér japonské centrální banky Bank of Japan naplnil očekávání a možná je i předčil. Představil svou představu měnové politiky. Kritizoval dosavadní politiku a vyjádřil se, že banka musí kupovat mnohem víc a mnohem intenzivněji dlouhodobé vládní dluhopisy, aby se inflace dostala na úroveň 2%. Tak již brzy uvidíme, jestli jsou to jenom řeči. Počátkem dubna by mělo být první setkání tamního monetárního výboru.
Data o zaměstnanosti v USA potěšila. Zaměstnanost vzrostla o 236 000 pozic, což bylo víc než očekávání na úrovni kolem 165 000. Úroveň nezaměstnanosti dosáhla jenom 7,7%, což je nejméně od krize. Škoda jenom, že tamní sociální programy dosahují maxima. Ale američtí občané můžou i tak jásat. Nejenom že jim klesá nezaměstnanost, ale i tamní největší banky prošly hypotetickými stresovými testy. A údajně jsou banky v lepší kondici, než tomu bylo před krizí. Stres testy byly simulovány na nezaměstnanost ve výši 12%, 50ti procentní pokles hodnoty majetku bank, 20ti procentní pokles cen nemovitostí a na ztráty bank ve výši 462 mld. USD v devíti po sebe jdoucích měsících. Tak jenom doufejme, aby nebyla z hypotetických stres testů realita všedních dní.
Sledujte nás také na Facebooku.
Matouš Pošvanc, NFAH, zlatostribrocz.com