Agentura Fitch snížila rating Velké Británie z AAA na AA+. Výhled je zachován stabilní. Hlavními důvody byl slabší výkon ekonomiky a rostoucí pravděpodobnost vyššího veřejného dluhu a rozpočtového schodku. Agentura Egan-Jones, která snižuje ratingy zemí vždy jako první a nehledí na politiku zveřejňování, snížila rating Německu z A+ na A s negativním výhledem. Důvodem je to, že Německo je sice relevantní věřitel, avšak jeho expozice vůči tamnímu bankovnímu sektoru a slabším státům EU je příliš velká. Německý dluh, který dosahoval 80 % HDP v roce 2011, se zvýšil o 500 mld. euro a agentura předpokládá, že dosáhne již brzy kritické hranice 100 % HDP. Německý parlament velkou většinou odsouhlasil pomoc Kypru ve výši 10 mld. euro. Ministr financí Shäuble před hlasováním vyhlásil, že jestli parlament pomoc neschválí, budou všichni členové eurozóny čelit dominovému efektu. Ano, ten samý ministr ještě před pár měsíci tvrdil, že Kypr nepředstavuje žádné systematické riziko a může klidně zbankrotovat. Mezitím se kyperský parlament usnesl o zvýšení korporátní daně z příjmů z 10 na 12,5 %, což byla podmínka záchranného balíku.
Člen rady Evropské centrální banky a prezident Bundesbanky pan Weidmann řekl, že ECB by mohla snížit základní sazby, jenom když se ekonomická data zhorší. Řekl, že dnes považuje sazby za relevantní s ohledem na současnou ekonomickou situaci. Vzhledem k tomu, že jsou základní sazby na nejnižší a rekordní úrovni vůbec, to však znamená, že samotná ECB považuje současnou ekonomickou situaci za kritickou. Uvažování o snížení sazeb bude jenom znamenat, že se i dle názoru ECB situace zhoršuje.
Tak jako jsme již psali mnohokrát, žádné významné a zásadní úspory se napříč Evropou přijímat nebudou. Doteď je to jenom odhad, který se však projevuje kupříkladu ve vyhlášení představitelů Evropské unie, že utahování opasků se opozdí, aby se pomohlo ekonomickému růstu v Evropě. To neznamená nic jiného než to, že se státy budou opětovně zadlužovat. Jejich daňové příjmy jsou totiž vyschlé a jediné zdroje na podporu růstu můžou najít v nových dluzích. A proč i ne. Mají přeci ECB, která zasáhne, když se úroky za půjčky vyšplhají výš, než je únosná míra. Úsporná opatření nejsou po vůli ani ve Francii. Francouzský prezident Hollande čelí tlaku svých ministrů, aby povolil utahování opasků a zamezil zvyšování daní. Ministři ho upozorňují, že to může mít negativní dopad a země se může dostat do recese. Asi si nevšimli, že Francie v recesi již dávno je. Paříži se však podařil husarský kousek. Připravili tzv. měnový swap s Čínou, který vytvoří z Paříže centrum výměny čínských juanů a eura. Paříž tak může z finančního hlediska konkurovat Londýnu. Čína tak uzavřela další z kroků k vyšší mezinárodní akceptaci své měny. Tentokrát s důležitým a velkým partnerem.
Avšak Čína má jiné zásadní problémy než budování juanu jako nové světové rezervní měny. Problémy, se kterými se země musí vypořádat, se nazývají dluhy a realitní bublina. Dle čínského hlavního auditora je dluh tamních samospráv mimo kontrolu a údajně se může jednoduše zopakovat situace podobná té z roku 2008 z USA. Auditor varoval, že dluh samospráv je na tom tak zle, že tamní úřady musí brát nové půjčky, jenom aby dokázaly splatit staré dluhy. Tomuto stavu nepřispívá ani situace na realitním trhu, kde jsou problémy nejenom s obytnými domy, ale také s administrativními prostory, které zejí prázdnotou.
Japonsko zoufale touží po inflaci. Centrální banka přijala opatření, která mají dostat zemi z deflace. Plánem je oslabit jen, podpořit tak vývoz a tím ekonomický růst a následně i růst individuálních příjmů domácností. Bohužel se však inflace neprojevuje v tomto pořadí. Naopak. Začínají růst energetické náklady a ceny potravin. Problém řeší i tamní pobočka McDonald‘s, která se rozhodla zvýšit ceny svých základních produktů v celé zemi o 20 %. Takže inflace nám pomalu roste a uvidí se s jakými výsledky.
Jeden z důvodů optimizmu na akciových trzích je lepší výhled ekonomiky USA. Nezaměstnanost údajně klesá a předpokládá se růst ekonomiky ve výši 2 – 3 %. Avšak máme tu i jiné ukazovatele. Jedním z nich je počet obyvatel na programu Food Stamp. A ten zaznamenal nový rekord, na programu je již 23 087 866 domácností. To by jeden neřekl, jak takové ekonomické zotavení může vypadat, že ano.
Matúš Pošvanc, NFAH, goldsilvercesko.cz