Občané v Argentině jsou zoufalí po zlatě. Kupují ho mnohem víc než kdykoli předtím. A není se co divit. V zemi dosahuje inflace již 26%. Poptávka po žlutém kovu je tak velká, že jediná banka, která může prodávat zlato, se obrací přímo na těžařské společnosti o dodávku kovu.
Na straně druhé máme plné noviny a zprávy o poklesu cen zlata. Analytikové finančních domů jako je Barclays, Société Générale, Natixis, BNP Paribas, ABN Amro nebo Danske Bank očekávají, že cena žlutého kovu poklesne a nedostane se přes hranici minulého roku. K tomu si přidejte zprávy, které se čas od času objeví v podobě toho, že nějaký člen monetární komise FEDu vyhlásí, že je pro to, aby FED ukončil nákup dluhopisů v měsíční výši 85 mld. USD, a máte tu medvědí trh jako vyšitý. Ale ne tak rychle. Máme tu i prodeje americké US Mint, která stále prodává značné množství kovů – hlavně stříbra – bez ohledu na to, že tu dnes nemáme žádnou nákupní horečku. Březnový prodejní poměr zlata a stříbra se pohybuje na úrovni 60 ku 1, což znamená, že investoři dávají stejný objem prostředků do zlata i stříbra.
Italští kapitáni průmyslu (91%) a občané země (85%) jsou nakloněni tomu, aby se pro znovunastartování růstu v zemi použila tamní aktiva státu. Až 88% všech je pro to, aby se národní aktiva využila v prospěch země, avšak jenom 4% z nich si umí představit, že by k tomu sloužily jejich oficiální zlaté rezervy. Což je logické. Zlato se v těžkých dobách neprodává. Dle kalkulací World Gold Council by italské zlato při současných cenách stačilo na pokrytí 20% celkového kapitálu potřebného na dvouletý chod státu.
Minulý týden jsem psal o tom, že čínské oficiální rezervy zlata jsou prý na úrovni roku 2009. Možná je vhodné uvést, proč tomu tak velmi pravděpodobně není. Čína vytěží kolem 400 tun zlata ročně – doly, ve kterých se těží, jsou většinou státní, některé patří dokonce armádě. Čína dovezla jenom v roce 2012 do země 572 tun zlata. Kumulativní export od roku 2001 se odhaduje na úrovni 1352 tun. To značí, že od roku 2001 je v zemi o 4 793 tun více zlata. Dle oficiálních statistik Čína od roku 2001 přidala do svých rezerv jenom 425 tun. To značí, že by 91% všeho nového zlata v zemi bylo od roku 2001 v soukromých rukou. Pravděpodobnost? Nízká.
Insideři mají někdy mnohem lepší informace než ostatní. Dnes údajně tito manažéři kupují výrazným způsobem akcie těžebních společností, což je i logické, vzhledem k tomu, že dnes jsou tyto akcie velmi levné, když je propočítáme na cenu zlata. Dnes je možné si koupit podíl v indexu XAU za méně než 0,1 unci zlata. Historicky dokážou insideři předběhnout ostatní aktéry na trhu o 6 až 36 měsíců.
Sledujte nás také na Facebooku.
Matouš Pošvanc, NFAH, zlatostribrocz.com