Záchranný balík pro Kypr je schválen. Alespoň prozatím. Má hodnotu 10 mld. euro z ESM a jednu důležitou podmínku. Kypr musí zdanit vklady v bankách v hodnotě nad 100 000 euro, čímž někteří utrpí ztrátu údajně až 40% hodnoty vkladu. Evropští lídři svorně vyhlašují, že se jedná o unikátní a jednorázové řešení. Ale jako to bývá, někdo se přeřekne. A tak tomu bylo i dnes. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloeman uvedl, že „když bude v bance nějaké riziko, naše první otázka bude – OK – a co s tím hodláte udělat? Co můžete udělat, abyste se rekapitalizovaly? Když to nebude možné z hlediska banky samotné, obrátíme se na akcionáře, a požádáme je o rekapitalizaci banky. A pokud to bude nevyhnutelné, tak se obrátíme i na vlastníky nepojištěných vkladů“. Kvízová otázka. Už se někdy v historii stalo, že se absolutně unikátní a ojedinělá opatření stala denní praxí? Odpověď? Určitě ne. Nebo se mýlím? Do toho každý obviňuje kyperskou centrální banku, že neuhlídala odliv kapitálu ze země. Poslanci tamního parlamentu, nejspíš ti, kteří nestihli vyvést svůj kapitál ze země, požadují od banky seznam klientů, kterým se to povedlo, a zároveň požadují vyšetřování, zdali neunikly nějaké informace. Únik informací je možný, protože v únoru zažila země největší výběr vkladů za poslední dva roky, jak naznačuje graf z tamní centrální banky:
Rusové začínají uvažovat nad žalováním Kypru a individuálních bank kvůli zdanění svých vkladů. Právníci upozorňují, že to nebude lehké (jasně, že ne; i oni chtějí svůj podíl) a že případné spory nebudou trvat den nebo dva. Případ Kypru bude mít určitě nějaký dopad. Jak velký a rozsáhlý, to se těžko odhaduje. Jedno je jisté. Strach se pomalu šíří. Lucembursko se kupříkladu obává síly Německa a Evropské komise v tom, že zemi v nesnázích donutí změnit svůj byznys model. A není se co divit, že se strachují. Lucemburský finanční sektor až nápadně připomíná ten kyperský a mírnější regulace a daně již dávno iritují Němce a Francouze. Takže si můžeme pomalu vsadit, kdo že bude tedy ten další v pořadí. Bude to Itálie? Tamní lídr Bersani nebyl schopen sestavit vládu. A to není moc dobrý signál pro investory. Španělsko? Španělé museli opět změnit svůj odhad rozpočtového deficitu na rok 2012, protože jim Eurostat nařídil přepočítat tamní statistiky. No ale já vsázím na Slovince (další malou zemi v eurozóně). Slovinsko má problémy v bankovním sektoru a bude ho muset tento rok rekapitalizovat. Kolik to bude stát? Klasicky – miliardy euro. Nic moc, když si země půjčuje stále komplikovaněji. Bude tedy potřebovat pomoc? Politici svorně tvrdí, že ne.
Francouzská města a municipality žádají vládu o pomoc při financování jejich dluhů vůči Dexii (banka). Dexia navázala dluhy na zahraniční úrokové míry a jiné měny a to způsobuje některým lokálním vládám problémy s obsluhou svých dluhů. Tak proč nepožádat o pomoc vládu. Inspirace pravděpodobně přišla ze Španělska, kde se žádání centrální vlády o pomoc stalo pravidlem.
Mezitím ratingová agentura Egan Jones snížila rating Velké Británie z AA- na A+. Hlavní důvody jsou vliv evropského bankovního sektoru, dluh země, rozpočtový deficit, který se sice snížil, avšak jenom kvůli vyšším daním. To vyvolává u agentury obavy z toho, že v současné nelichotivé ekonomické situaci v Europě nebude vláda schopna deficit dále snižovat.
Největší investiční asijská banka Nomura varuje před tím, že Čína má dle jejich analytiků reálný dluh mnohem vyšší a pohybuje se na úrovni mezi 150 – 200% HDP, což znamená, že směruje přesně tam, kam její partneři z Evropy a USA. Guvernér japonské centrální banky pan Kuroda potvrdil před parlamentem záměry centrální banky nakupovat státní dluhopisy a spekuloval, jestli nekupovat i jiná riziková aktiva. Hm, jako kdyby japonské státní dluhopisy nebyly dostatečně rizikovými aktivy.
Americké banky již odepsaly 3 mld. USD dluhů na studentských půjčkách jenom za první tři měsíce tohoto roku. Důvodem je nezaměstnanost absolventů. Nesplácení půjček po víc než 90 dní dosáhlo již nových rekordů, kdy 6,8 milionů absolventů z počtu 40 milionů má opoždění se splátkami. Celkový trh studentských půjček dosahuje úroveň 1 bilionu USD; pro představu celkový dluh USA je 16 bilionů. Takže když vám to připomíná bublinu, tak jste na správné stopě.
Sledujte nás také na Facebooku.
Matouš Pošvanc, NFAH, zlatostribrocz.com