Ministři eurozóny potvrdili záchranný balík pro Kypr v hodnotě 10 mld. euro a uvedli, že na znovuzrození tamní ekonomiky se musí podílet i evropské strukturální fondy. První splátka půjčky má být poslána již v polovině května. Kypr musí získat zároveň 13 mld. euro (před týdnem to bylo jenom 7) ze znárodnění vkladů nad 100 tisíc euro, vyššími daněmi, nižšími výdaji a implementací strukturálních reforem. Odhaduje se, že dluh Kypru se sníží na 104 % HDP v roce 2020, přičemž ještě v roce 2015 bude na úrovni 126 % HDP. To je dost optimistické tvrzení. Hlavně když si uvědomíme, že tamní byznys model daňového ráje se jim rozpadl jako domek z karet. Nejspíš můžeme očekávat vývoj, který bude podobný tomu řeckému: vyšší recese, nezaměstnanost a pokles hospodářství než se plánuje a zároveň revize nastaveného plánu. Výsledek nebude moc optimistický. Proč? Protože Řecko dnes zažívá nezaměstnanost na úrovni 27,2 %, nezaměstnanost mezi mládeží se pohybuje na úrovni 60 %. A počet lidí v Řecku, kteří pracují (3 617 771), je velmi blízko hladině lidí, kteří nejsou aktivní (3 346 423). To znamená, že každý pracující musí produkovat za dva lidi.
Lucembursko, další daňový ráj, již oznámilo, že plánuje více ztransparentnit svůj bankovní sektor. To neznamená nic jiného než to, že bude poskytovat informace o bankovních účtech a informace pro daňové úřady v rámci členských států EU. Ti, kdo jsou bez viny, nechť vrhnou první kamenem, říká se a platí to. Naposledy tuto rétoriku využila rakouská ministryně financí, když se ocitlo Rakousko pod palbou kritiky za tamní zákony ochraňující bankovní tajemství. Ministryně uvedla, že hlavní kritici by si měli udělat nejdřív pořádek doma; kupříkladu USA se státem Delaware nebo Británie se svými daňovými ráji na tamních ostrovech – Channel Islands.
Motor evropského průmyslu Německo není také úplně mimo problémy. Tamní dovoz i vývoz výrazně v únoru klesl a klesal již čtyři po sobě jdoucí měsíce. Na druhou stranu se analytikové shodují, že německý růst pro tento rok by mohla zachránit domácí poptávka. Zároveň se spoléhají na silný trh práce a docela slušné podmínky pro financování nových investic. Jenom aby nepřišla nějaká ta krize.
Jsem rád, že nejsem jediný, kdo si myslí, že se může z ekonomického hlediska přihodit něco nepěkného v rámci Evropské unie, speciálně ve Španělsku nebo Slovinsku. Myslí si to i Evropská komise, která vydala zprávu o 13 problémech unie = 13 státech unie. Mezi jinými se to týká primárně Španělska, Slovinska, ale i Británie. Mezitím se trh s nemovitostmi propadl o dalších 9,7 % na meziroční bázi a ceny jsou již na úrovni let 2004-5. To bude mít jediný výsledek. Na bankovních rozvahách se objeví nová toxická aktiva a zároveň ty starší toxická aktiva se stanou ještě toxičtějšími. Komise zároveň velmi přísně hodnotila poslední rok vlády prezidenta Hollandeho ve Francii a dokonce vyhlásila, že Francie ohrožuje svou politikou společnou evropskou měnu.
Portugalský ústavní soud rozhodl, že opatření vlády o šetření výdajů ve smyslu poklesu platů zaměstnanců ve veřejné správě a snížení důchodů je protiústavní. Portugalsko tak bude muset najít jiná opatření na naplnění podmínek pomoci. Jedinou otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby země zkrachovala a skutečně neměla peníze. Co by udělal tamní ústavní soud? Asi by rozhodl podobně, avšak jeho rozhodnutí by bylo jenom cárem papíru.
Čína se začíná mnohem silněji podobat západním zemím. Nejenom změnou životního stylu, ale i zadlužením. Dle studie společnosti Goldman Sachs se tamní celkový dluh (korporátní, vládní, dluh lidí a dluh spojený s šedým bankovním sektorem) dostane na úroveň 240 % HDP v roce 2013 a bude růst když ne tímto, tak mnohem rychlejším tempem než doteď. A Čína začíná mít problémy i s náklady práce . Stále víc a víc společností přesouvá svou výrobu do okolních zemí. Jedním z nich je i Kambodža, která tak získává nové investice a tamní dělníci si můžou vydělat víc, než by to bylo bez těchto investic. Čína však ztrácí.
FED zveřejnil poznámky ze setkání monetární komise centrální banky. Nejdůležitějšími informacemi byly poznámky několika členů o tom, že uvažují zmírnit nebo i zastavit program nákupu amerických dluhopisů, který dnes funguje ve výši 85 mld. USD měsíčně. Když si ale někdo není jistý tím, zdali to FED udělá, můžeme ho uklidnit; neudělá. Jinak by Spojené státy zbankrotovaly. Mezitím Bílý Dům snížil předpověď pro růst ekonomiky o 0,1 %, avšak vzápětí ujistil všechny přítomné novináře, že “v 21. století není velmi pravděpodobně, že by USA rostly v reálném vyjádření pomaleji.“ Tak co k tomu říct? Plány na celé století dopředu mě vždy uklidňují.
Sledujte nás také na Facebooku.
Matouš Pošvanc, NFAH, zlatostribrocz.com