Bude to Španělsko, nebo Itálie, kdo položí euro na kolena? Výsledek italských voleb způsobil chaos v rámci Evropy. Evropští lídři byli seriózně zklamáni patovou situací v Itálii. V prvních dnech týdne jsme mohli sledovat značný chaos na trzích, které si však jenom uvědomily, že král je nahý. Mně totiž stále nedochází, jak by socialistická vláda, ke které se všichni modlili, mohla zachránit zemi se 130 % dluhem na HDP, klesajícím růstem a rozsáhlými sociálními programy pro stárnoucí populaci.
Co se tedy může stát? Itálie může skutečně způsobit problém v celé Evropě. Proč? Stačí, když si trhy uvědomí (doufejme, že na základě nějaké logické úvahy o skutečném stavu trhu státních dluhopisů v Evropě), že ECB nebude moci zachránit Itálii prostřednictvím svého programu OMT. To se může stát. Podmínkou záchrany od ECB pro postiženou zemi je totiž přijetí restrikčních opatření definovaných tzv. trojkou, přičemž ECB by v rámci programu kupovala dluhopisy postižené země v rámci programu OMT. A udělat logickou úvahu o tom, že Itálie by takovou zemí nemohla být, není těžké, protože tam namůže vzniknout stabilní vláda, která by dodržovala přísné podmínky trojky. To může vyvolat řetězovou reakci i v do dalších zemí a program ECB může ztratit kredibilitu. Ale zatím bych nepanikařil, tedy alespoň ne teď. ECB by totiž přišla s něčím jiným, to mi věřte.
Francouzská nezaměstnanost dosáhla nového rekordu – 3,2 milionů nezaměstnaných. Podobná situace byla naposledy v roce 1997. To tedy není dobrá zpráva pro tamní veřejné finance. Pravděpodobně jenom náhodou se francouzský ministr průmyslu v tentýž den vyjádřil, že ECB by měla lépe dělat svou práci a držet euro mnohem níže, protože je velmi silné. ECB by se dle jeho slov „měla připravit na oslabování měny, protože se spouští nová vlna měnových válek, které se stanou novým politickým nástrojem.“ Jenom na připomenutí. Bylo to přesně před dvěma týdny, kdy se ministři financí a centrální bankéři států G20 vyjádřili, že žádné měnové války nebudou. Kdo se v tom má tedy orientovat?
Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla nového rekordu 11,9 % a zvýšila se o 0,1 % oproti minulému měsíci. Eurostat zveřejnil data, která ukazují, že minulý měsíc bylo v eurozóně téměř 12 milionů nezaměstnaných a během měsíce k nim přibylo 201 tisíc nových lidí bez práce. Data zároveň ukazují masivní nezaměstnanost mezi lidi do 25 let s rekordmany Španělskem (55,5 %) a Řeckem
59,4 %).
Centrální banka Japonska bude mít nového guvernéra pana Kurodu, což znamená, že země je plně připravena na měnové války. Předpokládá se, že pan Kuroda bude výrazně nakloněn k uvolněné měnové politice a již na dubnovém zasedání měnového výboru ohlásí nějaké opatření. Odcházející guvernér Shirakawa se pokusil posledně upozornit na možnost vzniku bublin v různých aktivách na trhu a centrální banka ještě pod jeho vedením vydala o této hrozbě zprávu. Shirakawa byl zastáncem reformy vládních výdajů, což byl asi jeden z důvodů, proč odchází.
Data o ekonomickém růstu v USA byla nakonec lepší než se původně očekávalo. HDP rostlo v posledním čtvrtletí 2012 o 0,1%, přičemž původní odhady byly pokles o 0,1% vzhledem k sníženým vládním výdajům v obraně a hurikánu Sandy. Mírný růst byl pravděpodobně i za pokračováním uvolněné monetární politiky FEDu, kterou potvrdil Ben Bernanke před Senátem a finanční komisí parlamentu. Téma číslo jedna v USA však bylo vázání rozpočtových výdajů vzhledem k zatím neúspěšným jednáním ohledně fiskálního útesu. President vyhlásil tzv. „příkaz k úsporám,“ kterým nařizuje federálním agenturám uspořit během 7 měsíců 85 mld. USD. V příkazu se psalo, že “tyto redukce výrazně oslabí národní bezpečnost a priority domácí politiky.“ Ale na to, abychom si uvědomili, o co vlastně jde v plném kontextu, se musíme podívat na širší obrázek. Zaprvé se jedná o plán úspor. Nikdo nepředpokládá, že dohoda o fiskálním útesu nepadne, tak dané nařízení nebere nikdo vážně; alespoň prozatím. Zadruhé si musíme uvědomit celkovou výši vládních výdajů, abychom mohli mluvit o drastických škrtech. To velmi dobře znázorňuje následující obrázek (ano ty drastické škrty jsou to malé červené):
A nakonec, těch 85 miliard je pro USA jenom takové bodnutí včelkou. To by jinak nemohlo tamní ministerstvo financí navyšovat dluh USA o 80 mld. USD denně:
I to nasvědčuje, že situace s veřejnými financemi v USA není ideální. A nejenom na federální úrovni; problémy jsou také na státní a samosprávní úrovni. Svědčí o tom poslední zprávy z Detroitu, který asi vyhlásí bankrot, resp. již vyhlásil stav finančního ohrožení. Důvody v pozadí? Přehnané odhady na příjmové stránce rozpočtu města, masivní zadlužování a dluh již na úrovni 15 mld. USD. No a problémy nemá jenom tamní veřejný sektor. Ale i lidé. Typickým novým problémem se stávají tzv. studentské půjčky, které již dosáhly úroveň 1 bilionu USD a ne vždy se užívají ke studiu, ale také ke koupi drog, tetování a motocyklů. A nesplácení půjček již překročilo úroveň nesplácení dluhů na kreditních kartách.
Sledujte nás také na Facebooku.
Matouš Pošvanc, NFAH, zlatostribrocz.com